Zajisté si všichni pamatujete, jak jsem se zmínila o tom, že čas od času napíšu silně emotivní, nádhernou, romantickou báseň. A jestli si na to nepamatujete, tak si o tom okamžitě běžte přečíst. Není to tak dávno, kdy jsem na jisté webové stránce, kde se hraje RP, přispívala do „něco jako almanachu“ svými díly a jedna má kontinuální poezie sklízela docela velký obdiv. Rozhodla jsem se, že se s vámi o tyto básně (lehce modifikované kvůli utajení) podělím. Jak si samozřejmě všimnete, jsou to opravdové skvosty.
První lavsong nalezený naškrábaný na dveřích ne úplně čistého záchoda. Autor fakt neznámý.
Má láska k Vám je jako ten nejlépe pěstovaný artyčok,
Váš jemný obličej mi připomíná delfíní čistotu,
my dvě se k sobě hodíme jako ugrilovaná pečeně ke sladké chilli omáčce.
Ach, milá divoká lady,
má ohromující obložená rolko pepřená solí,
má v Máchově jezírku omytá petrželi kadeřavá,
jste perfektní společnicí k mé romantické pozdní večeři.
Růže jsou červené,
Šmoulové ve zmrzlině modří,
já mám ráda rýži a kuře chuti tajuplné,
ale ne tolik, jako miluji slintání nad Vámi!
Ach, lady má,
aurou růžovou zdobená.
Vaše ruce jsou jako rozechvělé pochodně v zimním dni,
jste ta nejpozoruhodnější rebelka, která kdy chodila po naší znečištěné zemi.
Miluji Vaši dechberoucí klokaní tvář,
miluji Vaši duši podobnou svíčkové omáčce,
miluji Vaše zábavná erotická gesta rukou,
miluji Vaše nedocenitelné opičí rady…
