První díl úchvatných filmových adaptací, kde je v hlavní roli frnda, jste si mohli přečíst zde: Noc s nabroušenou frndou aneb 12 filmových lesbických adaptací v akci. Dnes jsem vybrala pár dalších super děl, jejichž popisky jsou sice trošku delší, ale potěš koště – stojí za to! Inspiraci jsem mimo jiné nabrala z ČSFD.
Tajemství loňské frndy – Je 20. ledna a v malé obci Štěrbina se studenti loučí s bezstarostným mládím. Krásná Helena dnes večer získala titul královny krásy maturitního ročníku a to je důvod uspořádat u sebe na chatě pořádnou swingers párty. Když se pak Helena, Hanka, Hubert a Hynek vracejí autem z letní chaty do Štěrbiny, zahlédnou na opuštěné lavičce záhadnou stopařku v latexovém oblečku. Díky tomu, že má na sobě ten sexy obleček, absolutně ignorují její xicht, vidí pouze její skvostné křivky, a tak se rozhodnou přibrat ji do auta. Zastaví opodál nedaleko lesa a uskuteční další pětilčlený grupáč. Co teď ale s tím, že záhadná slečna ví, jak si užívají? Takové věci jsou ve společnosti tabu! Po krátké hádce se přátelé rozhodnou vyhodit stopařku nahatou kdesi u lesního potoka. Pak si přísahají, že si své strašlivé tajemství odnesou do hrobu. Helena však po roce dostane dopis s hrůzyplným vzkazem „Vím, koho jsi prstila minulé léto“. Okamžitě zkontaktuje starší partu a mladí nadrženci se pouštějí do pátrání po totožnosti stopařky. Domnívají se, že jen tak mohou zjistit, kdo jim vzkaz poslal. Je opět 20. ledna a tajemná slečna v latexu svírá v ruce velký oboustrannný robertek. Hříchy minulého léta se nezapomínají. Kdo bude první na řadě?
Ať žijí frndy – Hrdiny této veselé teenagerovské komedie jsou chlapci a děvčata (a také bezpohlavní či pohlavně se hledající puberťáci). Ti vytáhnou do boje proti dospělým homofobům ze své obce, kteří vehementně brojí proti Pride pochodům a odmítají podpořit manželství pro všechny. Za vydatné pomoci homosexuálního rytíře Viléma Chlípníka z Chlípníkova a jeho adoptivní dcerky Lezbentýnky, která se nedávno vyautovala, se jim podaří dosáhnout cíle – po vysilující osvětě o tom, jak není fér, že se mohou brát jen heterosexuálové. Lezbentýnka si svou výjimečnost uvědomila díky kopretině darované od spolužačky Pilátové z lásky a stala se z ní normální dívka – lesba jako kláda! Většina homofobů nakonec zjihne a pochopí, jak se chovali ošklivě a nepřejícně.
Bohové musejí být frndy – Osobitý typ humoru, postavený na znalostech specifik LGBT prostředí, je tu sklouben s klasickou dobrodružnou komedií, společenskou satirou a některými postupy amatérského porna. Děj filmu se točí kolem tří hlavních postav: První je křovácká lovkyně Xaxexixoxu, vydávající se na dlouhou cestu, aby vrátila bohům dar – umělý růžový vibrátor, co místo pomoci přináší ženám z buše neshody a hádky o tom, která je zrovna na řadě. Druhou postavou je úspěšná novinářka Kačka Tlačková, která se rozhodla změnit zaměstnání: chce se stát učitelkou sexuální výchovy v misijní škole, kde by kázala o tom, že je normální (a v dnešní době trendy) být homosexuální. Poslední postavou je nesmělá mikrobioložka Ondřejka, která se zamiluje do Kačky a za předstírání, že si chce rozšířit církevní znalosti, se zapíše do kurzu v misijní škole a snaží se Kačku sbalit po hodinách sexuální výchovy.
50 odstínů frndy – Studentka medicíny Análnázie je podle vlastních slov nezajímavá, nudná a trpí nízkým sebevědomím. Není divu, má totiž problém se svými balicími taktikami. Tajemný primář Kryšpín, kterého pozná na své gynekologické praxi v nemocnici působí chladně a odměřeně, čímž odrazuje všechny stážisty, avšak Análnázie si nedá říct. Postupně se snaží proniknout pod jeho plášť, avšak zachmuřený Kryšpín ji varuje, že je jeho život komplikovaný a ve zlověstných náznacích mluví o sexuálních praktikách, které provozuje se svou problematickou manželkou. No fuj! Análnázie se nakonec dozví, že jeho manželka nedávno odešla do důchodu a Kryšpín je zdeptaný, jelikož jejich manželský sexuální život není co býval, přeci jen jeho manželce už není dvacet let, což se podepisuje i na její frndě… Až z toho jde strach. Dokumentární film osvětlující lesbický vztah mezi seniorkou a mladou slečnou.
My frndy ze stanice Zoo – Skutečný příběh třináctileté Klotyldy Čínskékytky, která žije v západním Berlíně na konci 70. let. Dívka nemá co dělat, nudí se, život stojí za hovno. Nudu však střídá nadšení z nového lesbického klubu v centru města. Na vpuštění dovnitř je však příliš mladá (není divu, však si vzpomeňte, co se v takových podnicích děje), a tak se oblékne jako starší a vyrazí s další dí(ě)vkou vstříc zábavě. Tady se však střetává s partou problémových traktoristech, a aby se jim vyrovnala, začne chlastat pivo ve velkém. Ani ne ve čtrnácti letech si tak buduje krutou image lesby jako klády tím, že se ostříhá nakrátko, pořídí si kočku a začne nosit přiléhavá tílka. Což ji táhne nejen k pravidelnějšímu scházení se s lesbami traktoristkami, ale také k potřebě si sehnat partnerku tohoto typu – a to minimálně o 25 let starší! Hlavním dějištěm této činnosti se stává v té době největší železniční stanice ve městě, známá jako Berlín Zoo.